Velikonoční food party

Začalo to někdy před 3 lety. Poprvé jsem se rozhodla, že ozkouším své kuchařské schopnosti na na někom jiném než jen doma. Pozvala jsem tedy na návštěvu několik přátel a udělala jim skromnou večeři. Postupem času se z toho stala tradice a začala jsem tyto food party dělat 2-3x do roka.

Jedná se vždy o velice příjemnou dlouhou večeři. Tentokrát jsem se rozhodla udělat akci komornější, oproti té letní akci, kdy jsem hostila 18 lidí. Pozvala jsem tedy jen 8 přátel a připravila si pro ně velikonoční menu o osmi chodech.

Amuse bouche

Plněné vajíčko se slaninou

Velikonoční hlavička s jarním salátem

Krémová řeřichová polévka s parmazánovým nočkem

Jehněčí kýta na tymiánu a bílém víně

Kuřecí roláda plněná játry a žampiony

Velikonoční beránek

Mazanec

Výběr sýrů

Každou párty si důkladně dopředu plánuji. Většinou začínám 2-3 týdny předem. Vše záleží na množství pozvaných hostů a chodů, které se budou podávat.

Jak naplánovat dobrou food party?

        

2-3 týdny předem

• Rozmyslete si jaké bude téma party a jaké jídlo se zhruba bude podávat (ideální je vybírat sezónní suroviny, spojit party s ročním obdobím...)
• Vyberte hosty, tak aby si rozuměli - nemusí se úplně všichni znát, během večera se všichni seznámí, avšak pozvat 10 lidí, kteří se nikdy neviděli bych vám neradila
• Rozešlete pozvánky (v dnešní době Facebooku a Googlu+ je to velice snadné) a požadujte od každého odpověď, abyste mohli vše správně rozpracovat a připravit - pokud by část hostů nemohla můžete pozvat další
• Začněte připravovat menu a shánět suroviny, které nejsou běžně dostupné (já například musela objednávat jehněčí a chvíli mi trvalo než jsem oběhala řeznictví a našla to v kterém mi ho na Velikonoce seženou)
• Pokud pozvete více hostů popřemýšlejte zda-li máte dost židlí, stolů, nádobí - talířů, skleniček, příborů...Pokud ne, domluvte si s někým půjčení - mě se nejvíce osvědčila babička, jelikož u ní najdu téměř vše 

týden předem

• Měli byste mít zkompletované menu
• Sepište si jednotlivé suroviny, které budete muset nakoupit

1-2 dny před party

• Nakupte všechny potřebné suroviny
• Vytvořte si přibližný časový harmonogram vaření - abyste využili každou chvíli (tj. když se něco peče v troubě, můžu při tom dělat něco jiného...)
• Přichystejte si všechno nádobí, židle, stoli, spočítejte, zda-li se vše shoduje s počtem hostů
• Vytvořte zasedací pořádek - snažte se, aby vedle sebe seděli ty, co se znají, ale zároveň, aby nikdo nebyl odstrčen; je též dobré, je dobré promíchat ženy a muže dohromady
• Připravte hudbu, kterou budete během večera pouštět
• Nachystejte nějakou zábavu po večeři - např. společenské hry...

1 den předem

• Pokud Vás čeká následující den náročné vaření prostřete si již stůl a nachystejte všechny dekorace
• Můžete začít i vařit či nakládat maso, atd..samozřejmě jen to, co je potřeba nechat odležet nebo vydrží čerstvé a dobré do dalšího dne

Den D

• V klidu se nasnídejte a pusťte se do příprav - ideální je pustit si oblíbenou hudbu
• Řiďte se se vašim harmonogramem - hlavně se nenervujte pokud něco nestíháte
• Nechte si alespoň hodinu před zahájením párty na Vaši přípravu - sprcha, obléknout se, načesat a namalovat

Den poté

• Bude Vás čekat nejspíše hora nádobí, ale bude to stát za to :)

Chcete -li poradit s Vaší food party, napište mi a já Vám ráda poradím!

Poznávání Kanárské kuchyně

Je to sice již měsíc, co jsem se vrátila z Tenerife. Dříve jsem se však na blog nedostala, abych sem mohla napsat své dojmy a postřehy z místní gastronomie. Tolik vůní, chutí...pestré barvy...všechny moje smysly pracovaly naplno a užívaly si všeho plnými doušky.

Přestože se i zde, jako v každém turistickém letovisku, setkáváme se světovou kuchyní, často se na jídelních lístcích objevovaly místní speciality, kterým jsem nemohla odolat.

Začnu tím, na co jsme narazili v každé restauraci. Příloha, kterou nabízeli skoro ke všemu. Můžu říci, že ke konci pobytu jsem již papas arrugadas nemohla ani vidět:)

Papas arrugadas - malé kanárské brambory vařené ve šlupce s množsvím soli.

Nejvíce typické pro všechny ostrovy a státy u moře jsou samozřejmě ryby a mořské plody. Ani na Kanárských ostrovech to není výjimka. Jsou jimi přeplněné jídelní lístky, tak i obchody a tržnice. Stačilo si ráno přivstat, zaběhnout do přístavu, kde bylo pár stánků a mohli jste vybírat z čerstvých ryb, které ještě den před tím plavali v moři.

Nejčastěji jsme zde nakupovali dorady nebo-li pražma. Menší mořská ryba, která má bílé pevné maso s malými kostičkami, jež se lehce oddělují od masa. Vhodná pro ty, kteří neradi obírají kostičky z každého kousku masa. Po upečení stačí lehce zatáhnout a páteř s postraními kostmi se odlupuje sama.

Pražma královská (Dorada)

 Pražma má jemnou chuť a příliš není citít rybinou. Jelikož je maso chuťově jemné, je nejvhodnější ji chvíli marinovat v olivovém oleji s bylinkami, citronem a mořskou solí. Poté se dá péct, grilovat i smažit. Tímto způsobem se vlastně přivravuje na Tenerife většina ryb. Alespoň si vychutnáme opravdovou chuť ryby bez jakýchkoliv přídavků.

Pečená dorada na rozmarýnu a petrželi

Dalšími úplně běžnými rybami, které jsou pro místní obyvatele naprosto běžné a se kterými se na Kanárech setkáte jsou sardinky, okouni, mořské štiky i mořští okouníci. Poslední jmenovaná ryba mě zaujala asi nejvíce. Ze tří důvodů. Za prvé, v Čechách jsem se s ní ještě nikdy nesetkala, má svíti čevenou barvu a obří vypoulené oko, které mě při prvotní pohledu na ní dost vyděsilo. Bohužel jsem neměla možnost ji ochutnat, čehož teď docela lituji. Bylo to způsobeno tím, že jsem si nikde v obchodě nedokázala zapamatovat její dlouhé krkolomné jméno, abych si ji pak mohla třeba následně objednat v restauraci a také představa, že by celou dobu přípravy na mě koukala, těma svýma vykulenýma očima.

Pro představu alespoň přikládám obrázek.

Okouník mořský

Velkým tématem jsou mořské plody. Začnu mušlemi. Poprvé jsem je ochutnala doma, když jsem pokoušela o jejich přípravu (Slávky po námořnicku). Takže když jsem si je poprvé objednala v restauraci, byla jsem nesmírně zvědavá, jaký v nich bude rozdíl. Slávky byly upravené na stejný způsob, ale rozdíl tam byl. Nejpíš v čerstvosti a samozřejmě i ve způsobu přípravy. 

Slávky nám donesli ve středně velkém litinovém hrnci, který byl do 1/3 zaplněn lehkou omáčkou z vína, cibule a petžele, ve které se slávky připravovaly. Doplněny byli středomořskou bagetkou.  

Další variací přípravy slávek jsem ochutnala další týden. Pokud mám možnost jíst čerstvé ryby a mořské plody, neváhám ani minutu a jedla bych je každý den. Chuť samotné slávky byla stená, lišila se pouze omáčka. Skládala se převážně z rajčat a byla o mnoho hustější. Dokonce se mezi slávkami sem tam objevila brambora. Omáčka byla daleko pikantnější a trochu přebíjela chuť slávek. Ale i tak jsem si královsky pochutnala.

Do třetice jsem ochutnala slávky v italské restauraci. Byla to kombinace slávek a srdcovek s malými krutónky v omáčce z vína a rajčat. Tyto mušle byli nejdelikátnější, přestože porce nebyla příliš velká.

 

 

 

 

 

Restaurace El Barrio de Ángel - Praha

Původně jsem chtěla na svůj blog přidávat jen recepty, ale po včerejším zážitku Vám musím popsat svůj první "gastronomický orgasmus" :)).

Občas zabrousím na slevové stránky a pořídím nějaký kupón. Většinou na jídlo. Již na podzim jsem objevila na jednom serveru slevu na argentinskou kuchyni a velmi mě to zaujalo. Mnoho už jsem slyšela o argentinské hovězí svíčkové, takže jsem ani dlouho neváhala a koupila voucher. Dlouho ležel v polici než se našel čas k jeho využití a vhodný protějšek, který ho se mnou využije.
Správný čas nadešel včera. Do Prahy za mnou přijel bratr. Chtěla jsem mu udělat příjemný víkend v našem hlavním městě, kam se příliš často nepodívá. Program jsme měli bohatý a vrcholem toho, dle mého názoru, byla ona večeře. Na šestou hodinu večer jsem zamluvila stůl. Přišli jsme tam o něco déle. Personál nás ochotně usadil.
Při pohledu do jídelního lístku bych si vybrala i předkrm, ale jelikož jsem věděla , že nás čeká velký hlavní chod, nechala jsem si zajít chuť (při příští návštěvě si předkrm ujít rozhodně nenechám). Objednali jsme si chilské červené víno Carmenere Coleccion Privada z regionu Casablanca Valley. K hovězímu masu ideální.
Po chvíli konverzace se stůl zaplnil jídlem

Hlavní chod :
Špíz z argentinského hovězího masa, vepřové panenky, choriza a zeleniny, domácí chléb, omáčky chimichurry a habaněro

.Po necelém měsíci, kdy jsem neměla maso, už mi docela chybělo. Asi bych nemohla být vegetariánkou. Obzvláště po tom, co jsem ochutnala argentinské hovězí. Jak hovězí, tak i panenka byli propečeny středně. Na povrchu propečené, vevnitř růžové. Vložila jsem do úst první sousto a začala zlehka kousat. Maso bylo měkké a jemné. Nebylo příliš ochuceno. V tom spočívala ta úžasnost. Vychutnávali jsme pouze přirozenou chuť masa. Bylo to to nejlepší, co jsem kdy poznala. I vepřová panenka byla udělána znamenitě. Překvapením pro mě byla klobása Chorizo. Klobása pocházející ze Španělska z masa a slaniny dochucená mnoha druhy koření. Měla výraznou chuť, lehce pálivou, ale jen přiměřeně.

Špízy byly doplněny zeleninou - cuketou a paprikami a podávány s domácím chlebem a dvěmi typy omáček - chimichurry a habaněro (salsa z chilli papriček).
Složení omáčky CHIMICHURRY: čerstvé bylinky se najemno nakrájí (nebo rozemnout v hmoždíři) a smísí s ostatními přísadami - petrželkou, oreganem, bazalkou, jarní cibulkou, kořením chimichurry, olivovým olejem, vinným octem, citrónovou šťávou, česnekem, solí, pepřem.

Celková porce byla 900g pro dvě osoby. Měla jsem obavy, že to pro mě bude nadlidský úkol, ale po chvílí byl můj talíř prázdný a začal jsem pomýšlet nad dezertem.

Nakonec jsme si vybrali dva - Domácí puding se zkaramelizovaným mlékem a smažené banány, které jsou velmi tradiční pro jihoamerickou oblast.


Dezert:  Domácí puding se zkaramelizovaným mlékem

Dezert : Smažený banán 

Na závěr můžu jen říci, že jsem nikdy neodcházela tak nadšeně spokojená pomýšlejíce na to, co si vyberu při další návštěvě.

Blog

Jmenuji se Joli.

Nebloguji sice moc dlouho, ale když něco dělám, tak to chci dělat pořádně. Moje původní stránky http://www.kucharska-vasen.blog.cz už pro mě byly nevyhovující. Nejenže se mi nepodařilo udělat pěkný design blogu, ale nejsou tam ani funkční štítky. Místo nich jsou zde rubriky, což je veliká nevýhoda. Článek lze vložit pouze do jedné rubriky. To pro můj blog o vaření nebylo vhodné. Proto začínám od znovu.

Vařte s vášní na nové adrese : http://www.kucharska-vasen.blogspot.com/